Cesta do bezpečí

Marek Řezanka

Bakalář moudra kolem sebe šíří,

že naše země není v bezpečí.

To víme také, když nám vládnou štíři,

jejichž jed našim tělům nesvědčí.

Vidíme přece, co kabinet činí:

Ceny jen rostou, plat nám pokrátí.

Od šmíry nelze čekat dobrodiní.

Zbavme se jí už – i všech opratí.

Bezpečno není, kde se všechno škrtá,

a kde se lidem krky zaškrtí.

Premiér vyšle signál s tváří šprta,

že hlavní směr je cesta za smrtí.

Bezpečno není, kde se válkou straší,

a kde vše funkční kdosi naruší.

Chtít válku s Čínou není tužbou naší,

to, Fialo, si zapiš za uši.

Bezpečno není, kde důchodce strádá,

kde nejsou pošty, kdy hněv propuká.

Bezpečno není tam, kde vládne vláda,

jež, že děd zlý je, hustí do vnuka.

Bezpečno není, kde se vážně trestá

„nevhodný názor“ – často pravdivý,

kde chybí obsah – cení se jen gesta

těch, co se ještě více zakřiví.

Bezpečno není, kde se dluhy množí,

na chleba není – zbraní přibývá.

Bezpečno není u řezníků s noži,

kde šance přežít bývá mizivá.

Bezpečno není: Vláda na nás klečí,

obětováni jsme – a nahraní.

Až bude tahle vláda v nebezpečí,

bezpečni buďme – nás to zachrání.

 Ministr zahraničí, vzděláním bakalář, pronesl moudro, že prý je Česká republika v nebezpečí. S tímto výrokem nezbývá než souhlasit – ale osobně se neobávám ani útoku Ruska ani Číny. Zásadní hrozbu pro život mnoha z nás, občanů České republiky, spatřuji v kabinetu, jehož ministr financí si počíná jako hráč rulety s tím, že všechno vsadí na jednu kartu.

 I podprůměrně inteligentní jedinec by si měl spočítat, že pokud jsou vydávány finance na něco, na co nejsou zdroje, tak hrozí průšvih. Navíc to „něco“ nejsou ani zdravotnictví, ani školství, ani důchody – ale jsou to zbraně, kterých se nikdo z nás nenají – a které skončí zničené kdesi daleko za našimi hranicemi – a ještě stačí napáchat mnoho škod. Zbraně totiž zabíjejí – a bohužel často nevinné civilisty.

 Kabinet Petra Fialy si však zakázal používat slovo „mír“. Diplomacii škrtl podobně jako ministr Rakušan (podezřelý v kauze Dozimetr) celou řadu poštovních poboček. Místo diplomacie ladí vláda válečnou strategii, kdy se nejspíš rozmýšlí, zda válku vyhlásí dříve Rusku nebo Číně – anebo oběma najednou.

 Vše, co v tomto státě ještě trochu fungovalo, začíná mít problémy. V ohrožení jsou i český průmysl a české zemědělství.

 Ano – jsme v nebezpečí – a je třeba si to uvědomit. A dokud Fialově vládě nebude reálně hrozit definitivní konec jejího žalostného působení, bude toto nebezpečí pouze gradovat.